Matky a dcery

Myslím, že matky mohou svým dcerám ublížit mnoha způsoby.

Jedna matka svou dceru přehnaně kritizuje. Připomíná jí, že má na sobě něco příšerného, že by měla zhubnout, že si má upravit šátek a že ostatní si toho už určitě všimli. A to je samozřejmě hrůza.

Druhá svou dceru omlouvá: Má toho přece moc, nestíhala by. A tak matinka za dceru vypere, vyžehlí, uvaří večeře a obědy na tři dny dopředu, připomene jí, že v úterý chtěla jít do banky a ve středu zase na poštu, a odejde s tím, aby si dcera nastavila budík už na 5:30 místo na 5:40, protože v televizi říkali, že má v noci sněžit. A dcera si samozřejmě stěžovat nebude, protože celý život poslouchá: „Ale ne, já to zařídím místo tebe. Na takové věci nemáš čas, a já jsem přece tvoje matka, udělala bych pro tebe všechno. A večeři ti přinesu za deset minut.“

Jak taková výchova dopadne?

Dcera si asi jednou uvědomí, že ji maminka nevychovala nejlíp, a že se musí naučit starat se sama o sebe. Její matka to možná pochopí. Podle mě je ale taková mateřská pozornost to nejhorší, co může matka své dceři udělat - pořád ji chránit.

Těžko říct, jaká výchova je nejlepší.

Každý je jiný, každý se chová jinak…

2016/2017