Archiv článků :: Literární hrátky a pokusy

O tom, jak jsem se nechtěl ženit

11.05.2020 13:31

Povím vám náš příběh – o mně a mé nádherné paní. Nemine den, kdy bych si s pousmáním nevzpomněl, jak jsme se před mnoha lety poznali. Jak jsem pro ni navždy ztratil hlavu a rozhodl se vzít si ji za ženu. Než jsem totiž svou krásnou paní poprvé uviděl, věřili byste, že jsem se vůbec nechtěl...

Máme něco společného…

11.05.2020 13:29

Sedím v našem novém domě, na nové pohovce a srkám čaj z nového porcelánu. Vychutnávám si ho. Chutná mnohem lépe než z předchozího. Všechno je tady lepší. Mám naleštěné podlahy, křišťálové lustry, vlastní stáje i pianino pro Dorku. Přitom pozoruju Popelku, jak se po domě motá s koštětem....

Jak jsem nedohonil Matěje

11.05.2020 13:27

V každém lese žije spousta zvířátek. A také já - vlk; velký, krásný, šedivý vlk. Samozřejmě i silný, s velkými zuby. Říkají o mě, že jsem zlý. Nechápu, kam na to ti lidé chodí. Jsem věrný, dobře se starám o naše vlčata, dokonce poslouchám šéfku naší smečky! A víte, co mě...

Drak a krásná panna

11.05.2020 13:26

Znáte mne? Ale ano, znáte mne z pohádek. Víte, že mám dvanáct hlav, velké tělo, křídla a ocas, jsem zlý a ze všech dvanácti tlam mi šlehá oheň. Nikdo však neví, co cítím, co dělám ve chvílích, v nichž nenaháním hrůzu lidem, koho mám rád a co se mi líbí. Jednou jsem se zamiloval do krásné panny....

O perníkové chaloupce

11.05.2020 13:25

Ten večer jsem se necítila dobře. Uvařila jsem vývar z krys, ale nechutnal mi. Měla jsem chuť na pořádný kus masa. Všude kolem byl jen perník a na ten už jsem se nemohla ani podívat. Kdy já jsem se naposledy pořádně najedla? Snad ta pečínka z mladého hajného…? Ale to bude dobrých padesát let. Od té...

Jak to bylo doopravdy

11.05.2020 13:24

Jednou jsem bloumal po lese, hladový a nešťastný. Dal bych si něco dobrého k snědku, jenže v lese právě nebylo nic, co bych zakousl. Jsem totiž vlk a určitě víte, že vlci maliny ani houby nejedí. Najednou - kde se vzala, tu se vzala - babka. Asi hledala houby. Chvilinku jsem ji nechal, babka...

Porod

11.05.2020 13:21

„Nelezte mi sem v botech. Přezout!“ 4. dubna 1996 v sedm hodin ráno mě těmito slovy přivítali v městské porodnici v Ostravě. Chtěla jsem se otočit a jít rodit někam jinam. Ale bolestivý stah mi připomněl, proč tam jsem, a pokorně jsem rozkaz splnila. „Tak pojďte dál. Tatínek si ještě počká v...

Moje dva porody

11.05.2020 13:19

Je krásné červnové nedělní ráno. Píše se rok 1978. Otevřu oči a vím, že nastává den D. Moje velké těhotenské břicho začíná tvrdnout a klesat. Pomalu přichází ve velkých intervalech zatím ne příliš silná bolest. Posadím se a zhluboka dýchám. Manžel, který se zrovna sklání nad naším téměř...

Jak přišla na svět moje Karolínka

11.05.2020 13:17

Porodu jsem se velmi bála. Přemýšlela jsem, jak to udělat, abych nemusela rodit. Prosila jsem Petra, svého kamaráda a porodníka, ať mi udělá císařský řez. Naivně jsem se domnívala, že je to méně náročná a méně bolestivá verze porodu. Petr to odmítl, protože jde o velkou břišní operaci a může být i...

Porod

11.05.2020 13:11

Je pondělí. Ležím v posteli, luštím asi sté sudoku a mám strašný hlad. Dala bych si třeba pytel gumových medvídků a k tomu zavináč. Ale jediné, co si můžu dát, je odporný gumový rohlík a ještě odpornější čaj. Ležím totiž v nemocnici a čekám, až mi z břicha vyleze „jakože“ dítě. Podotýkám, že mé...